Když jsem ještě chodidla do školy, byla slušnost na nedostatky neupozorňovat tato všeobecná slušnost byla pro všechny zdravotně postižené nejlepší. Říkalo tamten člověk krade a až pak se zjistilo že si sušenky schová do vozíku nebo do kapsy. Nechápu proč je nutné vše definovat proč je dnes důležitější že někdo je homosexuál nebo má dvě přítelkyně než to že píše básně a je to především člověk. Vím, že je jednoduší vše zastrčit do škatulky ten je inženýr, ten kuchař nebo influecent. Pomáhá nám to v komunikaci? Předpokládáme že skladník nemůže číst Vergilia. Předpokládáme že vozíčkáři nechodí pařit a čekají na pomoc? Ne vozíčkáři si hrdě jedou davem a moc dobře poznají jestli ten člověk se kterým mluví má mozek nebo má problém sám že sebou. Zástupkyně ombudsmana to tedy řešit nemusí, ale musí řešit to že nějakého člověka vystěhovali i když platil nájem ať vypadá i preferuje cokoli zůstává vždy člověkem.
